Telekomunikace v České republice

Telekomunikace = předávání informací na dálku mezi dvěma subjekty, ale také od jednoho subjektu k mnoha příjemcům.

V ČR je zákonem o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb. zřízen Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který je ústředním správním úřadem pro výkon státní správy včetně regulace v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb a stanovování podmínek pro podnikání za účelem nahrazení chybějících účinků hospodářské soutěže a pro ochranu uživatelů a dalších účastníků trhu do doby dosažení plně konkurenčního prostředí. Úřad rovněž zajišťuje ochranu některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti.

Internet

Telefonování a mobilní telefonování

V České republice působí tři mobilní operátoři s vlastní mobilní sítí (O2, T-Mobile, Vodafone) a řada virtuálních operátorů.

Jediným provozovatelem pevné telefonní sítě v České republice je O2 Czech Republic a.s.

První pevnou telefonní síť měla Praha již v roce 1882, tedy pouhé 3 roky po patentování vynálezu A.G. Bella. Jako první byly instalovány telefonní stanice v obchodě v Havířské ulici a v Richtrově domě na Malém náměstí, kde byla vybudována první telefonní ústředna. První seznam čísel, tedy telefonní seznam, vyšel v roce 1883. V roce 1893 měl již několik stovek účastníků.

Televize

První televizní vysílání se uskutečnilo 1. května 1953 z prvního televizního studia v Měšťanské besedě v Praze. Zábava pro pár desítek majitelů televizních přijímačů se rychle rozšířila a už v únoru 1955 mohli diváci sledovat první sportovní přenos a o rok později také první přímý přenos ze zimních olympijských her v Cortině d' Ampezzo.

kabelová televize, digitální televize (IPTV)

Rozhlas

První rozhlasové vysílání bylo zahájeno 18. května roku 1923 z provizorního stanu ve Kbelích a bylo jedno z prvních v Evropě. Stanice Radiojournal se ozývala nejprve z Prahy a později bylo zahájeno vysílání i z Bratislavy. Dnešní budova Českého rozhlasu na Vinohradech slouží potřebám rádia již téměř 70 let.

Rozhlas po drátě

Síť rozhlasu po drátě se v Československu budovala jako záruka vysílání Československého rozhlasu v případě nepřátelského napadení.

Rozhlas po drátě na území Česka vysílal mezi roky 1953 a 1999. V současnosti se obdobné systémy vysílání využívají ve veřejných budovách.

Rozhlas po drátě mohl vysílat jen jednu rozhlasovou stanici. Signál se na výstupu z vysílače zesílil na napětí 120 V, na konci linky na 30 V a takto šel do přijímačů posluchačů. Přijímač byl tvořen pouze transformátorem napojeným na regulátor hlasitosti a poté na reproduktor.

Potrubní pošta