Roční období

Roční období se v mírném pásmu na severní zemské polokouli vyznačuje pravidelnou změnou počasí. V České republice se tak střídají 4 roční období - jaro, léto, podzim a zima.

Čtyři roční doby se takto střídají v oblastech středních a vysokých zeměpisných šířek, kde v průběhu roku dochází k největším změnám slunečního záření a s ním souvisejícího ohřevu. Mezi obratníky Raka a Kozoroha, tedy v tropech, se střídají jen dvě roční období, vlhké a suché.

Tato stránka dále pojednává pouze o ročních obdobích v mírném pásmu na severní zemské polokouli, tedy v České republice.

Příčina střídání ročních období

Příčinou střídání ročních období je náklon zemské osy o přibližně 23,5 stupně. Jak Země obíhá kolem Slunce, jsou k němu přivráceny různé části planety, takže se mění rozložení tepla v průběhu jednoho roku.

V prosinci je severní pól odvrácen od Slunce a na severní polokouli tak dopadá méně slunečního záření, nastává zde tedy zima. Jak se Země pohybuje na oběžné dráze kolem Slunce, severní pól se k němu začne přivracet. Slunce tak stoupá po obloze výše a začnou se prodlužovat dny. V březnu při jarní rovnodennosti jsou den a noc stejně dlouhé.

Množství slunečního záření se zvětšuje až do letního slunovratu v červnu, kdy Slunce dosahuje své maximální výšky na obloze. Toho dne je Slunce přesně v nadhlavníku Raka (23,5 stupně severní šířky).

Jak Země pokračuje v oběhu kolem Slunce, severní pól se od něj začíná opět odvracet, v září nastává podzimní rovnodennost a den se dále zkracuje až do zimního slunovratu v prosinci.

Na jižní zemské polokouli jsou roční doby opačné.

Astronomické střídání ročních období

Začátky a konce ročních období jsou v kalendáři definovány podle skutečných okamžiků, tedy jarní a podzimní rovnodennosti a letního a zimního slunovratu.

Protože ale není tropický (sluneční) rok úplně přesně 365 dní, nýbrž 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,4 sekundy (k dorovnání rozdílů existují přestupné roky s datem 29. února, čímž se dosáhne délky roku 365,25 dne), nezačíná roční období v kalendáři každý rok ve stejný den. (Ve skutečnosti není ani 365,25 přesná délka tropického roku, takže jednou za tisíc let dojde v našem kalendáři k přebytku o 7,81 dne oproti tropickému roku. Z tohoto důvodu je dále upřesněno, že roky dělitelné stem jsou přestupné jenom v případě, že jsou zároveň dělitelné 400. Průměrný kalendářní rok se tímto způsobem dostává na hodnotu 365,2425 dne.)

roční období začátek
jaro astronomické jaro začíná okamžikem jarní rovnodennosti (v kalendáři obvykle mezi 19. - 21. březnem)
léto astronomické léto začíná okamžikem letního slunovratu (v kalendáři obvykle 20. nebo 21. června)
podzim astronomický podzim začíná okamžikem podzimní rovnodennosti (v kalendáři obvykle 22. nebo 23. září)
zima astronomická zima začíná okamžikem zimního slunovratu (v kalendáři obvykle 21. nebo 22. prosince)

Střídání ročních období z pohledu meteorologie

Začátky a konce ročních období z pohledu meteorologie se neshodují s astronomickým střídáním.

meteorologické roční období období měsíce
jaro 1. března - 31. května březen, duben, květen
léto 1. června - 31. srpna červen, červenec, srpen
podzim 1. září - 30. listopadu září, říjen, listopad
zima 1. prosince - 28. února (v přestupném roce 29. února) prosinec, leden, únor