Farma zvířat – George Orwell

„Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“

Farma zvířat (1945) je jedna z nejvýznamnějších knih. Jde o bajku, která skrze zvířata ukazuje politické a společenské vztahy mezi lidmi za totalitního režimu.

V knize nenajdete žádné vysvětlení probíhajících dějů ve vztahu k lidem, ale podoba je jasná. George Orwell se při psaní nejspíš inspiroval stalinistickým režimem v Sovětském svazu, alegorie je ale možné najít i jinde.

Následující text prozrazuje významné části díla

Příběh se odehrává na farmě, kde se skupina různých zvířat vzbouří proti lidskému majiteli, vyžene ho a utvoří vlastní společnost bez „nadvlády diktátora“.

Každý druh zvířete zde reprezentuje určitý typ člověka. Jsou zde prasata, která postupně přebírají vládu a nastolují totalitní režim, dále psi, kteří dělají nejmocnějšímu praseti ochranku, protože si je tak vychoval. Koně věří v úspěch režimu a jsou ochotní hodně pracovat, ovce jsou poslušní a věří každé propagandě, osel je moudrý, ale zároveň pasivní, pak jsou zde také kočky, krávy, holuby a další.

Všechno začíná vyprávěním prasete Majora o o revoluci, která jistě přijde. Když Major zemře, zvířata se vzbouří a s pocitem lidského útlaku se osamostatní. Napřed jde všechno dobře, zvířata pracují a zvelebují svojí farmu, ale později se postupně dostávají pod nadvládu prasat, aniž by si toho zprvu všimla.

Zvířata měla svá přikázání, která zněla:

  • Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel
  • Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel
  • Žádné zvíře nebude chodit oblečené
  • Žádné zvíře nebude spát v posteli
  • Žádné zvíře nebude pít alkohol
  • Žádné zvíře nezabije jiné zvíře
  • Všechna zvířata jsou si rovna

Postupně ale prasata poznávají výhody lidského obydlí a začnou přikázání nenápadně mazat. Jelikož čas běží, ostatní zvířata si nepamatují, jak zněla přikázání dříve. Nepamatují si ani, jak se měli dříve a jak se měli původně pod nadvládou člověka. Zdá se jim, že se mají pořád hůř, ale propaganda (prase Pištík) pracuje a dokáže většinu přesvědčit, že tomu tak není a ve skutečnosti se mají za tohoto režimu a vlády prasat lépe.

Celý proces dobře vystihuje právě zmíněných 7 přikázání. Protože si ovce to druhé nedokázaly zapamatovat, naučila je prasata jednoduché „4 nohy dobré, 2 nohy špatné“. Na konci příběhu, kdy prasata již chodí po dvou, pak nebylo složité ovce přesvědčit, že přikázání zní „4 nohy dobré, 2 lepší“. Později dojde dokonce k redukci všech přikázání a zbývá jedno jediné zásadní prohlášení, které je dobře známé a používá se i dnes:

Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.

Kniha poprvé vyšla česky v roce 1946, ale po únorovém převratu u nás byla zakázána. Po sametové revoluci vyšla v roce 1991.