Měsíc

Měsíc

Tato stránka pojednává o přirozené družici planety Země. Obíhá ji a jeho gravitační síla způsobuje slapové jevy, tedy příliv a odliv. Nemá ovšem atmosféru a je úplně pustý.

Jeho povrch pokrývají krátery, přičemž většinu jich vytvořily meteority, planetky a komety při dopadu na povrch. Některé možná vznikly sopečnou činností.

Před 3,5 miliardy let vytékala na měsíční povrch láva a utvořila tzv. měsíční moře - šedé plochy viditelné ze Země pouhým okem. Ačkoliv je Měsíc velmi jasný, sám žádné světlo nevydává, pouze odráží to sluneční.

Měsíc se sice kromě své pouti kolem Země sám otáčí kolem své osy, ale dělá to obojí úplně stejnou rychlostí - proto vždy vidíme jen jednu jeho stranu a nikdy jinak.

Vznik Měsíce

Když byla Země ještě velmi mladá, srazila se s tělesem zhruba velikosti Marsu. Exploze vynesla do kosmického prostoru velké množství prachu a úlomků skály a ty pak kroužily kolem Země. Zbytky se postupně spojovaly, až vznikl náš Měsíc.

Základní údaje

Průměrná vzdálenost od Země 383 400 km
Průměr 3475 km
Gravitace 0,17 násobek zemské gravitace
Délka jednoho oběhu kolem Země zhruba 27 pozemských dní
Délka dne zhruba 27 pozemských dní
Průměrná povrchová teplota -160°C až 115°C
Hlavní atmosférické plyny žádné

Zatmění Měsíce

Dochází k němu ve chvíli, kdy Měsíc projde stínem, který na něj vrhá Země. Slunce, Země a Měsíc tedy musí být v jedné rovině.

Fáze měsíce

Době, kdy není měsíc vůbec vidět, říkáme NOV.

Fáze měsíce