Héra

2.pád Héry, řec. též Héré, lat. Iuno

Dcera Titána Krona a jeho manželky Rheie.

Sestra a manželka nejvyššího boha Dia.

Ochránkyně manželství.

Když se narodila, postihl ji stejný osud jako její sourozence. Její otec Kronos ji snědl z obavy před povstáním svych dětí. Jako božská bytost žila v jeho útrobách dál až do dne, kdy ji osvobodil její bratr Zeus. Povstání proti svému otci se neúčastnila, byla unesena bohyní Téthys až na kraj světa. Zeus ji tam však po svém vítězství našel, a protože se mu velice líbila, odnesl si ji na Olymp a oženil se s ní.

Tak se stala Héra nejvyšší bohyní a královnou nebes.

V radě bohů připadla Héře funkce ochránkyně manželství. Pečovala zejména o posvátnost a neporušitelnost manželských svazků, sesílala manželům potomstvo a pomáhala matkám při porodu.

Jako Diova manželka byla jeho spoluvládkyní, ovšem jen do určité míry. Zeus se s ní často radil a svěřoval se jí se svýmy záměry, o nichž bohové zpravidla nevěděli. Jejím žádostem povětšinou vyhověl. Héra totiž dokázala vyvolat velmi bouřlivé hádky, při kterých se třásla země, když nebylo po jejím. Bylo-li to však nutné, dokázal Zeus svou ženu usměrnit, třeba přibitím na nebeskou klenbu. Celkově si jí však velice vážil, prokazoval jí pocty a vyžadoval, aby ji ctili i ostatní bohové.

Se svou manželskou věrností byla Héra vzorem pro všechny smrtelné ženy i bohyně. Přitom právě její manžel proslul svým záletnictvým. Když se Héra o některém jeho dobrodružství dozvěděla, udělala mu scénu, a jeho milenky a nemanželské děti všelijak sužovala. Nakonec se však manželé vždy nějak dohodli a na Olympu zavládla pohoda.

Diovi dala Héra tři potomky: boha války Area, božského kováře a zbrojíře Héfaista a bohyni věčného mládí Hébu.