Hádés

2. pád Háda, řecky též Plůtón, lat. Pluto

Syn Titána Krona a jeho manželky Rheie, bůh podsvětí

Byl nejstarší z Kronových synů a se svými bratry Poseidonem a Diem tvořil trojici nejvyšších bohů řeckého panteonu.

Po narození byl pozřen otcem a co by nesmrtelná božská bytost v jeho útrobách přežíval. Nejmladší bratr Zeus (zachráněn matkou Rheiou) Háda vysvobodil, stejně jako ostatní sourozence. Tři bratři Zeus, Poseidon a Hádés otce svrhli (podrobnosti viz. Zeus ) a ujali se vlády místo něj. Moc si rozdělili losem a Hádés se stal vládcem podsvětí.

Nelze říci, že si vybral nejlepší los, ale jeho chmurné a neúprosné povaze vláda nad podsvětím docela vyhovovala.

Jeho říše byla hrozná, skrývala se v hlubinách země a nikdy do ní nepronikl paprsek slunečního světla. Tvořila ji bezútěšná rovina a protékalo jí pět řek, které ji zároveň ohraničovaly. Všezmrazující Styx, řeka nářků Achérón, řeka zármutku Kókytos, ohnivá řeka Pyriflegethón a temné Léthé, jejíž vody dávaly zapomenout na vše pozemské. Jak byla tato říše rozdělena, lidé přesně nevěděli, protože nikdo ze smrtelníků se z ní nedostal živý. Několik málo hrdinů do ní sice sestoupilo a pak se vrátilo, ale žádný si ji nemohl důkladně prohlédnout.

Duchové mrtvých se do Hádovy říše dostávaly temnými propastmi. Vstupní bránu do podsvětí hlidal trojhlavý pes Kerberos. Příchozí ochotně vpouštěl, ven však nepustil nikoho. Z brány vedla cesta k Acherontu, přes který převážel nevlídný stařec Cháron. Převážel samozřejmě jen do podsvětí, zpátky nikoli, a za tuto službu museli mrtví zaplatit. Odtud pak každý putoval před Hádův trůn, u nejž seděli soudcové zemřelých. Jen málokdo se dostal do Elýsia, aby tam žil blaženým životem. Provinilci dostali trest podle viny a šli do Tartaru, a kdo nebyl ani dobrý ani zlý, musel se odebrat na asfodelovou louku, kde se pak potuloval bez radosti a žalu. Takových byla většina.

Hádés svůj palác Erebos v podsvětí zpravidla neopouštěl. Kdysi za svobodna se vypravil na svět, aby unesl Démétřinu a Diovu dceru Persefonu a vzal si ji za manželku, někdy také odcházel do rady bohů na Olymp. Bohové ho neměli příliš v lásce a on jim to oplácel stejným. Do věcí mezi nebem a zemí se celkem nepletl. Ani do lidských osudů nijak nezasahoval.

Dobře přece věděl, že každý dříve nebo později musí do Hádovy říše.