Dionýsos

(2.pád Dionýsa, lat. Bacchus)

Syn nejvyššího biha Dia a dcery thébského krále Kadma Semely. Bůh vína a vinařství.

Dionýsos to neměl v počátku svého života vůbec jednoduché. Jako jiné Diovy nemanželské děti se stal terčem intrik žárlivé Héry. Díky jejímu zásahu se narodil předčasně právě v okamžiku, kdy v paláci jeho děda Kadma vypukl obrovský požár. Semela zemřela, ale Dionýsa zachránil Zeus. Nechal ho obrůst hustým břečťanem, který malého Dionýsa ochránil. Jakmile se plameny utišily, vytáhl syna z úkrytu a dal si ho zašít do stehna, aby ho sám donosil. Když se pak Dyonýsos podruhé narodil, odevzdal ho Zeus Hermovi, aby se o něj postaral.

Hermés však neměl na výchovu Dionýsa čas a tak ho svěřil do péče Semelině sestře Ínó a jejímu muži, králi orchomenskému, Athamatovi.

Héra si ale ve svých intrikách nedala pokoj a seslala na Athamáse šílenství, aby v záchvatu zuřivosti Dionýsa zabil. Zahubil však jen své vlastní syny a ženu. Dionýsos byl zachráněn Hermem, který ho včas odnesl do nýsské doliny. Tam ho svěřil nymfám, které ho ukryly a vychovaly. Právě mezi nymfami okusil Dionýsos poprvé víno, právě odtud přinesl lidem první sazenice a zároveň je naučil, jak z hroznů vyrábět nápoj, jehož bohem ho Zeus učinil.

Přes počáteční rozpory přijetí lidmi se Dionýsos brzy stal často uctívaným bohem. Řekové však nepovažovali Dyonýsa jen za boha vína a vinařství, ale i za ochránce ovocných stromů a keřů, jimž dodával mízu, a tedy i za boha plodivé síly přírody.

Jelikož vinařství a ovocnářství vyžaduje píli, dovednost a pracovitost, uctívali ho i jako původce těchto ctností a zároveň jako bohatství, které z nich vyplývá. Svými dary osvěžoval ducha i tělo, podporoval družnost a zábavu, podněcoval lásku a uvolňoval tvůrčí síly umělců. To všechno byly a jsou skutečné dary k nezaplacení; ovšem jen v případě, když se i při holdu Dionýsovi dodržuje stará zásada „ničehož přespříliš“.