Apollón

2. pád Apollóna, lat. Apollo

Syn nejvyššího boha Dia a Titánky Léty

Bůh světla a slunce, ochránce života a pořádku, neomylný střelec a věštec.

Narodil se na ostrově Délu , kam jeho matka uprchla, před pronásledováním žárlivé Diovy manželky Héry. Poslala za ní hada s dračí hlavou Pýthóna.

Délos byl původně plovoucí ostrov a nebyl tedy příliš bezpečným útočištěm. Létě však již nic jiného nezbývalo. Héřina kletba, že nemá najít kousek klidné země pro svůj porod se tak naplnila. Jakmile však na ostrov vstoupila, vynořily se z hlubin moře dvě skály, které, jak ostrovu tak Pýthónovi, zahradily další cestu. Na hoře Kynthu porodila pak Létó dvojčata - Artemidu a Apollóna.

Hned jak Apollón vyrostl, vznesl se do výšin a se svým stříbrným lukem zamířil k zemi, kde žil Pýthón, aby se pomstil za svou matku. Pod horou Parnas ho našel, zasypal ho deštěm šípů a zabil. Jeho tělo pak zakopal do země a aby po něm na světě nezbylo vůbec nic, změnil jméno oné země z Pýthó na Delfy . Na památku svého vítězství potom založil svatyni a věštírnu, kde pak oznamoval lidem Diovu vůli.

Apollónův příchod na Olymp byl vždy velkou, radostnou a veselou událostí pro všechny. Přicházely s ním Múzy, bohyně krásných umění, jejichž byl uznávaným vůdcem. Nikdo z bohů ho nepředčil ve hře na lyru, když zazněla jeho píseň, ztichl i bůh války Arés. Byl Diovým oblíbencem a ostatní bohové na něho dost žárlili.

Ve světě bohů a lidí hrál Apollón významnou úlohu. Známá je například jeho hudební soutěž se Sytyrem Marsyem , který v soutěži prohrál doslova vlastní kůži. Při podobné soutěži s bohem pastýřů a lesů Pánem přišel král Mídás ke svým oslím uším. Mezi jeho nejvýznamější skutky patří i to, že řídil let šípu, který zasáhl Achillea do paty.

Z jeho potomků se nejvíce proslavili thrácký pěvec Orfeus, kterého měl Múzou Kalliopou , dále bůh lékařství Asklépios , kterého mu porodila nymfa Korónys , a Aristaios , syn nymfy Kyrény , který naučil lidi pěstovat včely a dobytek.