Afrodíté

2. pád Afrodíty, řec. Afrodíté, lat. Venus

Bohyně lásky a krásy, nejkrásnější z bohyň antických mýtů.

K její mu zrození existují dvě teorie: podle Homéra byla dcerou nejvyššího boha Dia a bohyně deště Dióny, podle Hésioda se zrodila z mořské pěny oplodněné bohem nebe Úranem a vystoupila z moře na ostrově Kypru. Každopádně se však díky své kráse a kouzlům stala jednou z nejmocnějších bohyň. Měla několik pomocníků: bohyně půvabu a krásy Charitky, bohyni lichotivého přemlouvání Peithó, boha vášnivé touhy Himera, boha sňatku Hyména a mladého boha lásky Érota, před jehož šípy nebylo úniku.

Vzhledem k tomu, že láska je v životě lidí i bohů nesmírně důležitá, těšila se Afrodita veliké vážnosti a úctě. Kdo jí přinášel oběti a prokazoval úctu, mohl spoléhat na její přízeň. Byla však poněkud nestálá a štěstí, které poskytovala, bývalo často prchavé. Stejně jako láska dokázala opravdové zázraky. Například kyperskému sochaři Pygmaliónovi oživila sochu ženy, do které se zamiloval.

Své oblíbence ochraňovala ve všech situacích. Říka se však, že nenávist je rodnou sestrou lásky a i v Afroditině případě to platilo. Uměla velmi silně nenávidět. Když jí žárlivé Nymfy řekly, že mladík jménem Narkiss pohrdá jejími dary, dohnala ho k tomu, že se zamiloval sám do sebe a spáchal sebevraždu.

Sama v lásce příliš štěstí neměla. Zeus jí vybral za manžela kulhavého, nevzhledného a upoceného boha Héfaista. Afrodité tedy hledala útěchu jinde. Nejvíce se zdržovala v náruči boha války Area, kterému porodila pět dětí (Érota, Antérota, Deima, Foba a Harmonii). Bohu Dionýsovi povila syna Priápa. I bůh Hermes se na chvíli stal její záchranou a nepohrdla ani smrtelníkem, s dardanským králem Anchísem měla syna Aineia.

Z jejích zásahů do života lidí měla nejdalekosáhlejší dopad přízeň, jež věnovala trojskému princi Paridovi. Za to, že jí určil prvenství v kráse mezi bohyněmi, přislíbila mu nejkrásnější ženu na světě. Byla to Helena, manželka spartského krále Meneláa. Helenin únos do Tróje se stal záminkou k desetileté válce, které se účastnilo sto tisíc mužů včetně všech tehdejších řekých hrdinů a většina bohů.