Karlovarský kraj

Karlovarský kraj je se svou plochou 3315 km² třetím nejmenším krajem a je také s 305 000 obyvateli 1) nejméně zalidněným krajem v České republice. Karlovarský kraj leží v severozápadním výběžku republiky a sousedí s Ústeckým krajem a Plzeňským krajem.

Severní hranice kraje jsou lemovány hřebeny Krušnohorské soustavy se Slavkovským lesem, Tepelskou vrchovinou, Sokolovskou pánví a na východě Doupovskými vrchy. Nejdelší řekou v kraji je Ohře.

Fenoménem kraje jsou četné minerální prameny, jež tvoří voda, která se při oběhu v podzemí obohacuje o rozpuštěné soli. Na některých místech jsou ještě nasycovány oxidem uhličitým pronikajícím z velkých hloubek. Nejznámější jsou karlovarské teplé prameny, z nichž nejteplejší je Vřídlo s teplotou 72,2 °C. Asi 40 pramenů je v mariánskolázeňské oblasti.

  • Okresy: Cheb, Karlovy Vary, Sokolov
  • Nejvyšší místo / nejvyšší hora: Klínovec (1243 m)
  • Řeky: Ohře, Teplá, Střela, Bystřice, Odrava, Rolava, Svatava, Teplá

Historie Karlovarského kraje

K prvnímu osídlení došlo již v mladší době kamenné, kdy vznikala sídliště v okolí Chebu a Karlových Varů. Naleziště mědi a cínu přispěla k rozkvětu v době bronzové, o čem svědčí četné nálezy zbraní a dalších předmětů. Pohřebiště u Žírovic podává svědectví o lužické kultuře z 10. - 8. století př. n. l.

První Slované se na území dnešního Karlovarského kraje objevili pravděpodobně na přelomu 5. a 6. století a v té době vznikaly i první obchodní cesty. Nejstarší takovou cestou je Sedlecká stezka, kterou tvořily větve erfurtská (vcházela do údolí Ohře Kraslickým průsmykem) a francká (procházela Chebem v údolí Ohře mezi Slavkovským lesem a Krušnými horami). Obě tyto větve pak procházely Sedlcem, podle něhož byla stezka nazývána.

S rozvojem obchodu docházelo postupně k četnějším stykům se západem a postupně do krušnohorské a podkrušnohorské oblasti pronikli osídlenci z Francké říše. K největšímu náporu germánských přistěhovalců došlo ve 13. století. Šlo o zemědělskou kolonizaci, ale po zemědělcích přišli také horníci. Traduje se, že dolování cínu na Loketsku bylo započato roku 1241 anglickými horníky z Cornwallu, kteří museli z náboženských důvodů opustit svou zem. Ložiska cínu, mědi a stříbra v okolí Krupky a Cínovce začali ve 13. a 14. století těžit horníci z báňské oblasti saského Freiburgu. V prvotní fázi osídlení ve 13. a 14. století byla založena města Kraslice, Nejdek, Jindřichovice a Luby.

S pokračující germanizací došlo ke střetu s českými panovníky, kdy na německou stranu připadlo Sedlecko a Chebsko. K definitivnímu připojení těchto oblastí k Česku došlo až v roce 1322, kdy jej získal Jan Lucemburský jako dědičnou zástavu od Ludvíka Bavora za pomoc v boji o císařskou korunu.

V době husitských válek se v oblasti díky německému tlaku vytvořila silná protihusitská koalice a husitská města Cheb a Ústí nad Labem tak neměla snadnou situaci. Pomoc těmto městům vyvolalo roku 1421 husitské tažení pod vedením Jana Želivského a dobytí Chomutova. Husité ale ovládli kraj až o pět let později, kdy jim odolával už pouze hrad Loket.

Po bitvě u Lipan začal v regionu vzestup rodu Šliků, který se mimo jiné zasloužil o vznik Jáchymova v roce 1516. Zde se v 16. století v královské mincovně razily legendární stříbrné mince, tzv. tolary, od nichž byl později odvozen název amerického dolaru.

Koncem 16. století začala postupně upadat důlní činnost, což vedlo k rozvoji řemesel jako nového zdroje obživy. Lázeňství získávalo na významu od 18. století a turismus s rozvojem železnice koncem 19. století. Důležitým mezníkem novodobé historie byl objev radia v jáchymovské uranové rudě fyzičkou Marií Curie-Sklodowskou v roce 1898. V roce 1906 byly v někdejším horním městě Jáchymově založeny první radioaktivní lázně světa.

Po skončení války v roce 1918 sympatizovalo německé obyvatelstvo se snahami Němců ustanovit v Čechách autonomní provincii a odmítalo vznik Československé republiky. Posléze byli nuceni vznik ČSR akceptovat.

V roce 1930 zasáhla kraj hospodářská krize, což vedlo ke zhoršení vztahů mezi Čechy a Němci. V roce 1935 byla založena Sudetoněmecká strana.

Konec války v roce 1945 znamenal pro kraj totální zhroucení politické a správní struktury. V letech 1945 - 1946 byl německým obyvatelům Krušnohoří na základě dekretů prezidenta E. Beneše zkonfiskován majetek a následně byli, kromě antifašistů, specialistů a nezbytných pracovních sil, vystěhováni ze svých domovů do Německa.

Zájem o následné osídlení prázdných domů byl od českého obyvatelstva malý, takže během 50. a 60. let zaniklo v Krušnohoří několik desítek obcí. Pustnutí krušnohorských oblastí se zastavilo až roku 1970 vlivem chalupářské a chatařské módy, v jejímž důsledku byly opraveny tisíce prázdných a chátrajících domů. V návaznosti byly opraveny i některé komunikace a kulturní památky.

Města a místa

  • Okresní města: Cheb, Karlovy Vary, Sokolov
  • Vodní plochy: vodní nádrž Tatrovice, vodní nádrž Jesenice
  • Rozhledny: Krásno
  • Hrady a zámky: Hazlov, Loket
  • Další zajímavá místa: Klínovec

Všechna města a místa v Karlovarském kraji

Okres Cheb

Aš • Dolní Žandov • Drmoul • Františkovy Lázně • Hazlov • Hranice • Cheb • Krásná • Křižovatka • Lázně Kynžvart • Libá • Lipová • Luby • Mariánské Lázně • Milhostov • Milíkov • Mnichov • Nebanice • Nový Kostel • Odrava • Okrouhlá • Ovesné Kladruby • Plesná • Podhradí • Pomezí nad Ohří • Poustka • Prameny • Skalná • Stará Voda • Teplá • Trstěnice • Třebeň • Tři Sekery • Tuřany • Valy • Velká Hleďsebe • Velký Luh • Vlkovice • Vojtanov • Zádub-Závišín

Okres Karlovy Vary

Abertamy • Andělská Hora • Bečov nad Teplou • Bochov • Boží Dar • Božičany • Bražec • Březová • Černava • Čichalov • Dalovice • Děpoltovice • Doupovské Hradiště • Hájek • Horní Blatná • Hory • Hroznětín • Chodov • Chyše • Jáchymov • Jenišov • Karlovy Vary • Kolová • Krásné Údolí • Krásný Les • Kyselka • Merklín • Mírová • Nejdek • Nová Role • Nové Hamry • Ostrov • Otovice • Otročín • Pernink • Pila • Potůčky • Pšov • Sadov • Smolné Pece • Stanovice • Stráž nad Ohří • Stružná • Šemnice • Štědrá • Teplička • Toužim • Útvina • Valeč • Velichov • Verušičky • Vojkovice • Vrbice • Vysoká Pec • Žlutice • vojenský újezd Hradiště

Okres Sokolov

Březová • Bublava • Bukovany • Citice • Dasnice • Dolní Nivy • Dolní Rychnov • Habartov • Horní Slavkov • Chlum Svaté Maří • Chodov • Jindřichovice • Josefov • Kaceřov • Krajková • Královské Poříčí • Kraslice • Krásno • Kynšperk nad Ohří • Libavské Údolí • Loket • Lomnice • Nová Ves • Nové Sedlo • Oloví • Přebuz • Rotava • Rovná • Sokolov • Staré Sedlo • Stříbrná • Svatava • Šabina • Šindelová • Tatrovice • Těšovice • Vintířov • Vřesová

1) Karlovarský kraj, autor Jiří Kolečko, ISBN 80-7316-033-1