Písek

Písek leží na řece Otavě 50 km severozápadně od Českých Budějovic. Jde o město s dlouhou kulturní tradicí, v němž žije zhruba 30 tisíc obyvatel.

Písek je pojmenovaný podle písku z řeky Otavy, který byl zdrojem zlata. Toto a další naleziště bylo také důvodem ke vzniku města.

Oficiální videoprezentace Písku

Historie města Písek

Středověké město Písek bylo založeno kolem poloviny 13. století1) na konci vlády krále Václava I., ale o jeho vybudování se převážně zasloužil až jeho syn Přemysl Otakar II. Bezprostředním důvodem k vybudování tohoto města bylo zlato, které se tu rýžovalo z písečných náplavů řeky Otavy, ale také hlubinnou těžbou v blízkých Píseckých horách.

Písek sloužil k ochraně Zlaté stezky a byl významným bodem královské moci v jižních Čechách. Pro hospodářský rozvoj byl důležitý rok 1327, kdy král Jan Lucemburský propůjčil Písku městská práva Starého Města pražského a udělil mu i řadu dalších výhod. Podle královského nařízení museli např. kupci, přivážející zboží z Rakous do Českých Budějovic a Plzně, ale i od Prachatic na Prahu a Kutnou Horu, jezdit přes Písek. Městská privilegia pak dále rozšířil i Karel IV., který tu dal mimo jiné zřídit sklad soli a obilí.

Významnou pozici zastávalo město Písek v době husitských válek. Již roku 1419 se přidalo na stranu reformního hnutí, odmítlo uznat Zikmunda za českého krále a i po bitvě u Lipan až do roku 1452 si udrželo pozici svobodné městské republiky. Období prosperity pokračovalo až do 30. let 16. století.

Písek bylo velmi bohaté město a v roce 1509 si mohlo dovolit koupit královský hrad i rozsáhlé lesy na území Píseckých hor. Pohromou byl ale pro Písek rok 1532, kdy zhoubný požár zničil většinu budov a pak i rok 1547, v němž se Písek v době šmalkaldské války postavil na stranu nezdařeného protihabsburského odboje. Za to jim následně král Ferdinand I. odebral veškerý majetek i většinu městských práv. Většinu majetku jim však později zase vrátil.

Po kratším období hospodářského rozvoje přišla na Písek krize. Město se zadlužilo, bylo vypleněno za vpádu Pasovských v roce 1611 a na počátku třicetileté války, v době českého stavovského povstání v letech 1619-1620 se Písek postavil na stranu povstalců. Císařští proto v roce 1619 nejprve vypálili jeho předměstí a okolní vsi, později dobyli a vydrancovali i samotné město, v němž zanechali následně vojenskou posádku pod vedením Martina de Hoeff Huerty. Koncem roku 1619 ale Písek oblehlo stavovské vojsko hraběte Mansfelda a po těžkém ostřelování donutilo císařské ke kapitulaci. Dne 30. září 1620 byl ale Písek, ponechán bez vojenské ochrany, dobyt pro změnu císařskou armádou hraběte Buquoye. Jeho žoldnéři město dokonale vyrabovali, vypálili a téměř vyvraždili. Podle tradice zůstalo kromě žen a dětí naživu jen 13 mužů. K moci se dostal opět Martin de Hoeff Huerta, který navíc rok 1623 získal celé město do zástavy a stal se jeho neomezeným vládcem. Útrapy ještě zvětšily požáry v letech 1627, 1646 a 1651.

Zubožené a zchátralé město se postupně zotavovalo ze svých ran. Za války o rakouské dědictví obsadili Písek francouzští vojáci, jejichž zbytek se po ústupu hlavní armády z Čech vzdal v červnu 1742 Rakušanům. Nově korunovaná císařovna Marie Terezie dala roku 1744 do Písku umístit stálou vojenskou posádku.

V roce 1850 se stal Písek sídlem krajského úřadu a začátkem 19. století se začalo s bouráním městských hradeb, na jejichž místě vznikaly postupně sady. V roce 1887 zavedl Písek jako třetí město v Čechách elektrické osvětlení obloukovými lampami Františka Křižíka a o rok později zahájila provoz městská elektrárna.

Za okupace se řada obyvatel Písku zúčastnila domácího i zahraničního odboje a mnozí z nich za to zaplatili životem. Město osvobodila 6. května 1945 americká armáda.

Historické památky v Písku

Historické jádro je vyhlášeno památkovou zónou. Z opevnění se zachovaly jen kratší úseky hradeb. Tři brány byly zbořeny, Putimskou bránu připomíná okrouhlá bašta. Hradby uzavíraly do jednoho celku i raně gotický hrad, který však v roce 1510 vyhořel. Na jeho místě postupně vyrostla kasárna, vedle pivovar a radnice se dvěma věžemi. Z hradu se zachovalo jen západní křídlo s palácem, kde nyní sídlí Prácheňské muzeum s rozsáhlými expozicemi z dějin regionu a jeho přírody.

Radnice

Radnice v Písku

Pozdně barokní radnice byla vybudována v letech 1740-1764 pražskými staviteli J. Schödlerem, A. Müllerem a F. Pfannerem. V horní části nad římsou a trojúhelným tympanonem se znakem města jsou kamenné plastiky z roku 1764 od L. Huebera. V obou věžích radnice jsou umístěny hodiny. Na fasádě je osazena pamětní deska místním rodákům, humanistickým učencům Janu Kocínovi a Václavu Hladiči Píseckému.

Kamenný most

Kamenný most, národní kulturní památka, nejstarší český stojící most, byl vystavěn ve druhé polovině 13. století královskou stavební hutí. Je dlouhý 111 metrů, široký 6,3 metry a při obou březích býval doplněn obrannými věžemi. První se zřítila roku 1768 během povodně i s hlásným a druhá byla úmyslně stržena kvůli nárokům na dopravu roku 1825.

Kamenný most

Most má šest polokruhových gotických oblouků, sedmý oblouk je mladší, segmentový, nahrazující několikrát zničený oblouk původní. Pilíře doplňují proti proudu řeky obrácené klínovité břity.

Most zdobí čtyři barokní plastiky z 18. století - sousoší Jana Nepomuckého s dvěma anděly, Kalvárie s litým korpusem Krista a se sochami P. Marie, sv. Jana a sv. Máří Magdalény, dále sv. Anna Samotřetí a sv. Antonín Paduánský.

Kamenný most

Při povodni v roce 2002 byl most téměř pod vodou, voda ale vzala pouze jednu plastiku ze sousoší sv. Jana Nepomuckého.

Královský hrad

Hrad byl vystavěn společně s městem a byl dílem písecko-zvíkovské stavební huti. V roce 1509 se dostal do zástavního držení města, později byl sídlem Martina de Hoeff Huerty.

V hradu je nyní umístěno Prácheňské muzeum s bohatými sbírkami mineralogickými a archeologickými a s expozicemi o historii města a těžbě zlata na Písecku. Zvláštností je expozice historie rybářství s několika akvárii s živými rybami.

Další památky

kostel Povýšení svatého Kříže

Kostel Narození Panny Marie byl založen současně s městem na nejvyšším místě městského jádra. Tehdy byl také založen klášter s kostelem Povýšení svatého Kříže, dnes v jihozápadním rohu Velkého náměstí. Klášter byl v roce 1787 zrušen. Původní kostel byl zničen za husitských válek, obnoven a upraven byl v letech 1636 a 1716. K jednolodnímu chrámu přiléhá hranolová věž z roku 1641.

Další fotografie

hrad
Morový sloup na „Malém“ náměstí
Nadmořská výška na vlakovém nádraží
Významná data
Významná data 2
Kalvárie s litým korpusem Krista
1) zdroj: Písecko - Průvodce po Čechách Moravě Slezsku, ISBN 80-86050-54-8