Českobudějovická radnice

Radnice Českých Budějovic

Barokní radnice byla postavena mezi lety 1727 – 1730 podle plánů schwarzenberského knížecího stavitele Antonia Erharda Martinelliho na místě starší renesanční radnice a dvou sousedních domů.

Historie

První radnice Českých Budějovic byla postavena na rohu Radniční a Biskupské ulice, tedy ve stejné poloze, jako na protější straně náměstí kostel sv. Mikuláše.

Před rokem 1433 byl postaven nový radní dům již na dnešním místě. Do poloviny 16.století gotická budova značně zchátrala a přestala vyhovovat, proto byla i díky příznivým výsledkům městského hospodaření postavena nová, která už svou výstavností lépe vystihovala zámožnost a přední postavení Českých Budějovic mezi ostatními městy v Čechách.

Roku 1555 byla tedy stará radnice z větší části zbourána a začalo se s výstavbou nové, přičemž z původní budovy bylo použito dosud zachovalých částí, především postranního křídla. Stavební práce provedl vlašský stavitel mistr Hons.

Renesanční radnice sloužila svému účelu zhruba 170 let a za tu dobu se její stav opět zhoršil. V první polovině 18. století se finanční situace města po dlouhodobé stagnaci zlepšila a vzestup řemeslné výroby a obchodu se projevil v oživení stavební činnosti. Tehdy došlo k rozhodnutí důkladně přestavět dosavadní radniční budovu.

V červenci 1727 byla zbourána nárožní věž a podle návrhu schwarzenberského stavitele Antonína Emila Martinelliho byly hned zahájeny stavební práce. Dokončení stavby se protáhlo do roku 1730.

Dnešní podoba

Rozložitá fasáda nese nad prostředním oknem českobudějovický městský znak, obklopený zemskými znaky Moravy, Čech a Slezska, po stranách pak antické motivy se znázorněním důležitých měšťanských ctností – statečnosti a věrnosti.

Tytéž vlastnosti jsou symbolizovány dvěma obrazy ve štítě u paty prostřední věže. Rovněž čtyři alegorické sochy od Josefa Dietricha, umístěné na atice, personifikují základní měšťanské ctnosti – Spravedlnost, Statečnost, Moudrost a Opatrnost. Dnes jsou nahrazeny kopiemi.

Na fasádě nelze přehlédnout ani čtveřici mohutných plechových chrličů – draků – též nyní nahrazených kopiemi.

Z lucerny na střeše prostřední věže hraje kolemjdoucím každou hodinu zvonkohra z roku 1995.

Interiér

Nejzajímavější součástí je representativní obřadní síň s nástropní freskou od Jana Adama Schöpfa z roku 1730, která představuje Šalamounův soud.

Na hlavním schodišti nepřehlédneme rozměrný reliéf se znakem města, který vytvořil pozdější ředitel městského musea Richard Kristinus v roce 1890.

Pamětní deska, osazená na průčelí radnice, je dílem sochaře Jana Vítězslava Duška z roku 1935 a připomíná návštěvu presidenta T.G. Masaryka 20.prosince 1918 při návratu z emigrace.

Do nárožního pilíře radničního loubí byl pro potřeby kontroly při trzích zasazen železný pás s vyznačením přesné délky vídeňského loktu z roku 1765.