Geografie České republiky

Poloha České republiky na mapě

Česká republika je vnitrozemský stát ve střední Evropě sousedící společnou hranicí s Německem, Polskem, Slovenskem a Rakouskem.

Celková délka hranic Česka je 2290,2 km1). Nejdelší ji má s Německem (810,3 km), s Polskem je dlouhá 761,8 km, s Rakouskem 466,,3 km a nejkratší ji má se Slovenskem (251,8 km).

Geografický střed ČR leží na Vysočině u obce Číhošť v okrese Havlíčkův Brod (49°44'13„ s.š. a 15°20'01“ v.d.)

Nejkratší vzdálenost od moře je ze Šluknova ke Štětínskému zálivu Baltského moře, a to 326 km.

Krajní body

  • Nejzápadnější bod leží na území obce Krásná v okrese Cheb na česko-německé hranici v Karlovarském kraji (50°15′7″ s. š., 12°5′29″ v. d.)
  • Nejvýchodnější bod leží na území obce Bukovec v okrese Frýdek-Místek na česko-polské hranici v Moravskoslezském kraji (49°33′1″ s. š., 18°51′32″ v. d.)
  • Nejsevernější bod leží na území obce Lobendava v okrese Děčín česko-německé hranici v Ústeckém kraji (51°3′20″ s. š., 14°18′58″ v. d.)
  • Nejjižnější bod leží na území obce Vyšší Brod v okrese Český Krumlov na česko-rakouské hranici v Jihočeském kraji (48°33′9″ s. š., 14°19′59″ v. d.)

Reliéf

Největší část povrchu Česka (67 %) leží v nadmořské výšce do 500 m n.m., 32 % území leží v nadmořské výšce 500 - 1000 m n. m. a jen asi 1 % povrchu leží v nadmořské výšce nad 1000 m n.m. Střední nadmořská výška České republiky činí 430 m n.m.

Na našem území se stýkají Česká vysočina a Karpaty. Česká vysočina vznikla hercynským vrásněním v prvohorách (před 350 miliony let). Její tvary jsou dnes zarovnané a oblé. Říční údolí jsou široká. Mladší Karpaty vznikly současně s nejvyššími evropskými horstvy (např. Alpy, Pyreneje) až koncem druhohor (před 130 miliony let) alpinským vrásněním 2). V Karpatech jsou větší výškové rozdíly a častěji se tam vyskytují ostré sklaní štíty a příkré horské srázy. Řeky mají rychlejší spád. Tyto znaky nejsou ale typické pro pásmo Vnějších Západních Karpat, které zabíhá do naší republiky. Hranici mezi Českou vysočinou a Karpaty tvoří pás sníženin, který se táhne přibližně po linii Znojmo - Přerov - Ostrava.

Podle absolutní nadmořské výšky se vymezuje reliéf nížin, který leží v nadmořské výšce do 200 metrů a reliéf vysočin v nadmořských výškách vyšších. Nížinný reliéf je u nás zastoupen v Polabí v pásu podél Labe přibližně od Kolína po Hřensko, na dolním toku Ohře (od Žatecka po ústí) a Vltavy (severně od Kralup nad Vltavou) a v moravských úvalech: v Hornomoravském jižně od soutoku Moravy s Bečvou, v jižní části Dyjsko-svrateckého úvalu a téměř v celém Dolnomoravském úvalu. Ostatní části státního území náleží reliéfu vysočin.

Nejvyšším vrcholem České republiky je Sněžka (1 602 m n.m) v Krkonoších, která je zároveň nejvyšším vrcholem hercynských pohoří v Evropě. Celkem je na našem území 391 hlavních vrcholů vyšších než 1 000 metrů, z toho je 180 vrcholů na Šumavě, 56 v Hrubém Jeseníků a 54 v Krkonoších. Mezi deseti nejvyššími vrcholy je osm krkonošských a dva z Hrubého Jeseníku 3).

Nejnižší místo v ČR s nadmořskou výškou 115 m n. m. leží u Labe v Hřensku, v místě, kde řeka opouští naše území.

Geografie obecně

Geografie - zeměpis - je věda studující především krajinu Země, přesněji řečeno krajinnou sféru naší planety, prostorové jevy a objekty - jejich vzájemné působení a vývoj v čase. Geografie se zabývá jak přírodními objekty, tak i člověkem a jeho výtvory, jde tedy o vědu ležící na styku přírodních, společenských a technických věd.

Složení krajinné sféry

  • zemská kůra (litosféra) s reliéfem na povrchu pevného tělesa Země
  • hydrosféra, tedy oceán i volnou vodu na pevninách (řeky, jezera)
  • kryosféra, tedy část zemské kůry a hydrosféry, která je po více než 2 roky pod bodem mrazu (ledovce, věčný sníh)
  • dolní část atmosféry asi do výšky 30 km nad povrchem pevnin a oceánů
  • pedosféra, tedy půdní obal na povrchu pevnin
  • biogeosféra, zaujímá části výše uvedených geosfér, v nichž jsou zároveň podmínky pro život
  • socioekonomická sféra, tedy lidskou společnost a její výtvory

Přírodní složky krajinné sféry a vazby mezi nimi tvoří dohromady přírodní krajinnou sféru. Přírodní krajinná sféra a socioekonomická sféra pak dohromady tvoří krajinnou sféru.

V geografii se při studiu krajinné sféry vychází z poznatku, že všechny její části navzájem souvisejí a vytvářejí jednotný celek. Například člověk jako jedinec je závislý na anorganických i organických složkách krajinné sféry a jako biologické individuum je součástí přírody. Spotřebovává každý den vzduch z atmosféry, vodu z hydrosféry a potraviny pocházející z pedosféry a biogeosféry. Svou existencí a svou činností ale naopak geosféry ovlivňuje 4)

Další místa v ČR

Hrady a zámkyRozhledny

vodní plochyŘeky

Tipy na výletVýběr nejzajímavějších míst

Národní parky a chráněné krajinné oblasti

V České republice jsou 4 národní parky a 24 chráněných krajinných oblastí.

Více na Národní parky a chráněné krajinné oblasti

Počasí a klima

Klima na území České republiky je mírné se střídáním 4 ročních období a s častým střídáním jednotlivých frontálních systémů.

Velký vliv na podnebí (klima) v ČR má nadmořská výška a reliéf, proto se u nás podnebí dle oblasti výrazně liší. Čím vyšší nadmořská výška, tím klesají průměrné teploty vzduchu a přibývá srážek.

Na území České republiky působí dvě hlavní tlaková centra s proměnlivou polohou - islandská tlaková níže a azorská tlaková výše. Výsledkem je velká variabilita aktuálního počasí, které se může značně lišit od dlouhodobých průměrů. V teplé polovině roku přináší tlaková výše teplejší a sušší počasí, naopak vliv islandské níže se projevuje bohatší oblačností a srážkami.

Množství srážek roste s nadmořskou výškou. Rozdíly mohou být způsobeny orientací svahů vůči převládajícímu vzdušnému proudění. Více srážek spadne na návětrných stranách a méně na závětrných stranách pohoří. Pohoří navíc pomáhají vytvářet srážkový stín. Nejméně srážek u nás spadne v závětří Krušných hor. Na Moravě jsou nejsuššími místy úvaly ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Nejvíce srážek spadne na hřbety hraničních hor, na Moravě jsou nejdeštivější místa v Moravskoslezských Beskydech.

Pohoří

Jihozápadní hranici naší republiky tvoří protáhlá pohoří Šumava a Český les. Vzhledem k přírodnímu bohatství byl v místě těchto pohoří vyhlášen Národní park Šumava.

Na severozápadě se rozkládají Krušné hory. Sopečnou činností vznikly Doupovské hory a České středohoří. Na Krušné hory navazuje Děčínská vrchovina se skalními městy a branami.

Severní hranice České republiky tvoří řada pohoří, z nich nejvýznamnější jsou Krkonoše, v nich je naše nejvyšší hora Sněžka. Krkonoše jsou také naším nejstarším národním parkem a pramení v nich řeka Labe.

Na západě od Krkonoš jsou Jizerské hory s mnoha rašeliništi. Východně od Krkonoš vyplňuje stejnojmenný výběžek Broumovská vrchovina s pískovcovými skalními městy.

Severovýchodní hranice České republiky prochází Orlickými horami, které poměrně prudce klesají do Polska. V severovýchodní části České vysočiny se rozkládá nejvyšší moravské pohoří Jeseníky.

1) zdroj: Rekordy České republiky - Člověk a společnost, ISBN 80-8067-009-9
2) zdroj: ČESKÁ REPUBLIKA, Zeměpis České republiky, Mgr. Petr Lorenc, ISBN 80-86237-01-X
3) zdroj: Učební materiál Univerzity Palackého v Olomouci
4) zdroj: Úvod do studia geografie a dějiny geografie, Edice Učebnice pro vysoké školy, SPN, n.p., rok vydání 1980.