Nezaměstnanost

Zdravý vývoj ekonomiky by vedle značného tempa hospodářského růstu měl současně znamenat i nízkou nebo alespoň přijatelnou míru nezaměstnanosti. Pro tržní ekonomiku je určitá míra nezaměstnanosti charakteristická. Vyplývá zejména z technického rozvoje. Ekonomové se domnívají, že míra nezaměstnanosti pohybující se v rozmezí 3-8% je přijatelná.

Nezaměstnanost znamená

  • ztrátu statků a služeb, které mohly být nezaměstnanými vyrobeny
  • zátěž státního rozpočtu v podobě dávek v nezaměstnanosti, které vytváří podmínky pro to, aby byla nezaměstnanost snesitelnější
  • negativní sociální důsledky (pokles životní úrovně, stres, zdravotní důsledky, alkoholismus a rostoucí kriminalitu)
  • ztrátu kvalifikace a tím možnosti opětovně najít zaměstnání

Formy nezaměstnanosti

REKLAMA

  1. dobrovolná – lidé vědomě neusilují o pracovní místo, toto obyvatelstvo se nazývá ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (jsou dostatečně finančně zajištěni, dávají přednost volnému času nebo ztratili naději, že najdou pracovní místo)
  2. nedobrovolná – lidé usilují o pracovní zařazení nebo se připravují na návrat nebo nástup do práce, jsou registrováni na úřadech práce. Tito lidé patří vedle zaměstnaných do ekonomicky aktivního obyvatelstva (tj. ekonomicky aktivní = zaměstnaný + nezaměstnaný hledající si práci).

Mírou nezaměstnanosti je chápána tzv. míra evidované nezaměstnanosti. Zdrojem dat o počtech neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Míru nezaměstnanosti vyjadřuje následující vztah: Míra nezaměstnanosti = (počet nezaměstnaných hledajících práci x 100) / (ekonomicky aktivní obyvatelstvo)

Typy nezaměstnanosti:

  • Frikční – je pokládána za přirozený jev tržní ekonomiky. Vyplývá z krátkých přerušení práce při přecházení z jednoho zaměstnání do druhého, z nedostatečných znalostí o pracovních příležitostech, ze změny bydliště, ukončení školy apod. Jejích charakteristickým rysem je krátkodobost.
  • Strukturální – má zejména 2 formy:
    • nezaměstnanost profesní – vlivem technického rozvoje zanikají nebo se omezují některé činnosti, kvalifikovaní pracovníci musí být přeškoleni (rekvalifikováni) na jiné činnosti
    • nezaměstnanost regionální – v některých oblastech dochází ke snížení pracovních příležitostí, v jiných naopak ke zvýšení. Je tedy nutnost přesunu pracovníků do regionů s větším počtem pracovních příležitostí. V ČR omezuje tuto mobilitu pracovníků nedostatek nových bytů i způsob života.
  • Cyklická – v období ekonomického růstu je více pracovních příležitostí než v období ekonomického poklesu nebo ekonomické stagnace.